Reklama
 
Blog | Vojtěch Witzany

Král je mrtev, ať žije král!

Tak jsem se podíval na Moravcův hodinový interview se Zemanem. Očekávání byla nejhorší - sotva co se sečtou hlasy, začne Miloš Zeman smiřovat Česko s tím, že jeho prezidenství bude naše největší noční můra. Místo xenofobního ožralého šovinisty utrženého ze řetězu jsem ale v diskuzi sledoval profesionálního levicového politika s jasným a čitelným programem.

Kdo z dnešní ČSSD se odvolává na Sorose a říká, že cesta z krize je skrz veřejné investice? Ve veřejném diskurzu jsem ze strany české levice zaregistroval pouze zrušení kroků nynější vlády a prachmálo invence. Kdo z celé dnešní politické scény dokáže zřetelně pojmenovat profesionální byrokracii v dobrém slova smyslu? Jaký relevantní politik by byl schopen bez výhrad mluvit o tom, že bude kandidáty na prezidenta NKÚ konzultovat s nestátním Nadačním fondem proti korupci a že Libor Michálek je jedním z možných? To všechno dělá v rozhovoru Zeman.

 


Miloš Zeman bez mrknutí vypustil z láhve džina xenofobie, aby získal nové voliče, ale doopravdy svojí praktickou politikou nikdy xenofob nebyl. Je zřejmé, že plánuje být politik na evropské úrovni, ne zapšklý mavatel českou pěstičkou.

Pojďme si to nečernobíle shrnout. Miloš Zeman je zcela zřejmě temperamentní osobnost se životním pudem po moci. Dokáže věci domlouvat a dávat dohromady a moc formální i neformální mu brzy rezonuje v rukou. Je nepochybně inteligentní a má celosvětový rozhled, po mnoha stránkách například tíhne k politické kultuře Francie.

Vláda Miloše Zemana nebyla co do obecných opatření špatná, nastartovala českou ekonomiku a mnoho podniků jí vděčí za svojí ráznou záchranu. Dokázal narušit paradigma polistopadové politické diskuze, které tvrdilo že „čím větší společenské nůžky, čím víc privatizace a pravicových řešení, tím lépe“. Kdyby se tu takový silný politik jako Zeman neobjevil, kdoví, možná bychom dnes dýchali i zprivatizovaný vzduch.

Reklama

 


Ale dostáváme se i k temnějším stránkám tohoto obratného politika. Nemnoho lidí by kdy řeklo, že Miloš Zeman dopouštěl korupci kvůli vlastnímu finančnímu prospěchu. Moc a politické výsluní si užívá spíš jako obří ještěr (nebo snad aligátor) vyhřívající si svoje ego na špičce skály. Po každém jeho rázném výroku nebo doslovném citátu i s datací se mu na obličeji objevuje samolibý výraz potěšení z toho, jak nesmírně je úžasný.

A to je jádro problému, Miloš Zeman se příliš často propadá do snahy „všechno vyzvědět“, mít vše pod kontrolou a porazit své oponenty jakýmikoliv prostředky. V rámci těchto tužeb a vášní přestává ctít jakékoliv zábrany, od morálních po zákonné. Jak ostatně dokládá i průběh předvolební kampaně.

Během tohoto zápolení mu postupně narůstají klapky na očích, až ztrácí soudnost úplně. V hromadící se mocipánské křeči kolem něj náhle prochází věci, které by z odstupu – prostě občansky – pravděpodobně odsoudil. V kontextu neúprosné taktiky a udržování se na špici je to však pro Zemana ta lepší volba.

Miloš Zeman se ale v tomto prostředí deset let pohyboval jen málo a měl bezpochyby čas v klidu sledovat politickou scénu. Staré vazby se zaprášily a zkřehly, zarputilé vášně lehce vychladly a snad měl Miloš Zeman tu příležitost si to v hlavě trochu srovnat. Nejzřetelnější dřímající hrozba jsou však stále možné závazky z masivní, přinejmenším třicetimilionové netransparentní kampaně.

Po pravdě řečeno naději na „Napraveného Zemana“ včerejší rozhovor alespoň trochu nahrával. Kromě zarytého nepřátelství vůči médiím (která se, uznávám, opravdu nechala poněkud unést) se Miloš Zeman vyprofiloval jako občansky zaměřený a velmi uváženě a konkrétně protikorupční levicový politik. Dobré začátky nejsou vše, ale vyzrálý věk, nezávislost a one-man-show charakter prezidentské funkce by mohlo být právě to, co našeho expremiéra udrží v přínosné rovnováze.


 

Pojďme tedy na chvíli přimhouřit oči nad minulostí a bezskrupulózní, ale účinnou kampaní a dát starému Mlhovi šanci, mohlo by to dopadnout i překvapivě dobře. Vždyť Král je mrtev, a ať žije král!




 

 
P.S.: V prvním kole jsem volil Jiřího Dienstbiera a v druhém Karla Schwarzenberga. Uznávám ale, že KS se projevil před druhým kolem jako vitálně, mediálně a zřejmě i manažersky neschopný. Když neprošel touto zkouškou ohněm, prezidentem asi prostě být neměl.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama